nav line

Řešte lidem reálný problém – web z pohledu použitelnosti, užitečnosti, účelnosti a přístupnosti

Co znamená použitelnost, užitečnost, účelnost a přístupnost a jak na ně brát ohled při vývoji nejen web integračního projektu.

V minulém díle jsme si popsali téma Human Centered Design. Když vyvíjíte web, tak chcete, aby ho lidé začali používat, vraceli se k němu a nejlépe se stali jeho propagátory. A k tomu je potřeba, aby web splňoval určité atributy – mluvíme o termínech použitelnost (usability), užitečnost (utility), účelnost (usefulness) a přístupnost (accessibility). Někomu se mohou zdát podobné nebo zaměnitelné, ale je v nich podstatný rozdíl. Podíváme, v čem se liší a jak jejich absence může snadno zmást uživatele vašeho webu. To, co budeme psát o webu, platí stejně o mobilní či desktopové aplikaci.

Použitelnost (Usability)

ISO (International Organization for Standardization) definuje použitelnost jako „míru, do které může být produkt používán konkrétními uživateli, aby efektivně, účinně a uspokojivě dosáhli stanovených cílů v daném kontextu užití“.

Zdroj: wikipedia

Pokud je daná míra na vysoké úrovni, tak se uživatelé dokážou rychle naučit práci s webem a jeho používání může být velice efektivní. Použitelnost nám v zásadě říká jak jednoduché je web používat.

Použitelnost přece znamená, že něco dobře funguje a že osoba s průměrnými (ba dokonce podprůměrnými) schopnostmi a zkušenostmi může určitou věc – ať už se jedná o webovou stránku, bojový stíhací letoun nebo otočné dveře – používat k účelu, ke kterému je určena, aniž musela být beznadějně mučena.

Steve Krug, Web design: nenuťte uživatele přemýšlet! [1].

Použitelnost se netýká jen digitálního světa, ale i toho fyzického. Kolikrát se vám stalo, že jste zatáhli za dveře a přitom jste měli tlačit? Na kolik pokusů zapojujete USB flash disk do počítače? Já zásadně na třikrát a to mám jen dvě možnosti.

Použitelností a uživatelským zážitkem (user experience) se v rámci návrhu webu nebo aplikace zabývají user experience (UX) specialisti nebo designeři. Jejich cílem je v rámci celého vývojového cyklu udržet v centru pozornosti koncového uživatele. K tomu využívají například metod Human-centered designu.

Jak poznat, že váš web je použitelný? Nejlepší, co můžete udělat, je posadit k němu nějakého vašeho koncového zákazníka a chvíli pozorovat, jak s vaším webem pracuje. O metodě uživatelského testování jsme si již řekli v jednom z předchozích dílů.

Dalším způsobem může být metoda tzv. Heuristické analýzy, kdy specialista na použitelnost (zpravidla UX designer) projde váš web a „odhalí“ základní chyby v použitelnosti. Takový průchod webem je spojený zpravidla s nějakým seznamem best-practice. Mezi nejznámější určitě patří tzv. 10 Nielsenových heuristik pro návrh uživatelského rozhraní. Nevýhodou je, že se jedná vždy o subjektivní pocit daného hodnotitele, ale nespornou výhodou je čas zpracování.

Krásným příkladem porušení hned několika Nielsenových heuristik je hláška ze staré verze operačního systému pro MAC, chybová hláška z Windows 95 nebo z nedávné doby z webu Air France.

How_to_save_game

Věděli byste, bez hlubšího přemýšlení, jak uložit hru?

(Zdroj: http://images.slideplayer.com)

Error_Deleting_File

Věděli byste jak tuto situaci vyřešit?

(Zdroj: http://images.slideplayer.com)

Go_to_desktop_website

Máte možnost volby?

(Zdroj: https://i.redd.it/9wl7oabuygky.jpg)

Užitečnost (Utility)

Užitečnost nám říká, co web dělá, k jakému je určen účelu. Jestli řeší nějaký problém, který mají naši uživatelé. Pomáhá jim v něčem?

Můžete mít super moderní krásné rozhraní, které sbírá jednu designovou cenu za druhou, ale pokud není lidem prospěšné, tak ho nebudou mít potřebu používat.

Asi mezi nejznámější případy produktu, který reálně neřešil žádný lidský problém, byl přístroj od start-upu ze Silicon Valley, firmy Juicero. Tento přístroj nedělal nic jiného, než že zmáčknul pytlík s džusem a zkontroloval, že džus není prošlý, i když datum spotřeby na něm bylo napsané. Společnost ho stáhla po 16 měsících na trhu a po řadě videí, kde lidé mačkají pytlíky rukama.

Juicero

(zdroj: https://extratextuals.com/juicero-and-the-misplaced-anger-of-an-intuitive-internet-mob-c7844df1df15 )

Účelnost (Usefulness) 

Účelnost je velice podobný termín jako užitečnost, ale na rozdíl od důrazu na funkcionalitu, je u účelnosti akcentována hodnota (value), kterou web přináší.

Přináší nám web nějakou hodnotu? Jak hodnotné vnímá uživatel konkrétní funkce, vlastnosti a data, které mu web nabízí? Pokud uživateli hodnotu nepřináší, tak je irelevantní, jak je použitelný.

Toto je asi stále nejlépe vidět na „boomu“ mobilních aplikací. Dnes si můžete do svého mobilního telefonu stáhnout aplikaci snad už na úplně všechno od e-mailového klienta, různých „kecálků“, přes objednání jídla nebo taxi, až po zábavu. Otázkou je, kolik jich je skutečně dlouhodobě používaných. Studie zpracované v posledních letech ukazují, že to s mobilními aplikacemi není tak horké, jak by se mohlo zdát.


Napříč všemi odvětvími 80 % aplikací nejsou používána po 3 měsících od stažení. 

https://www.apptentive.com/


Přístupnost (Accessibility)

Co se vám vybaví, když se řekne přístupnost? Že se dá na web přistoupit z mobilu a tabletu, nebo že se dobře používá i lidem s nějakým handicapem? Druhá možnost je samozřejmě správně.

„Přístupnost z hlediska webových stránek je míra možnosti použití webu lidmi s handicapy.“
Zdroj: webdesign.about.com

Co všechno si představit pod „nějakým handicapem“? Jedná se o relativně široké spektrum, ať již od běžné slabozrakosti, zhoršeného barvocitu, částečné nebo úplné ztráty zraku, dyslexie, atd. Toto jsou primární skupiny, na které se zaměřujeme, když v rámci tvorby webu řešíme přístupnost. Můžete si říct, že vás se to netýká. Zkuste chvíli ovládat vaše zařízení druhou rukou, než jste zvyklí. Nenadálá zlomenina ruky vám tuhle zkušenost zprostředkuje velice rychle. Případně člověk, který přijde z méně častého typu zařízení. V dnešní době si web prohlédnete z chytré ledničky nebo z ovládacího panelu kancelářské kopírky. Z dobré přístupnosti nemusí mít prospěch jen lidé, ale také „roboti“, kteří prochází a indexují váš web. Proč chtít usnadnit robotům procházení vašich stránek? Jednoduše řečeno, čím snadnější bude pro automatického robota, který prochází vaše stránky, se na nich pohybovat, tím více obsahu se dostane na stránky vyhledávačů jako je Google a Seznam a tím pak budete snadněji dohledatelní pro lidi na internetu.

Ukažme si na konkrétním příkladu ovládacího prvku „očí“ – například na nějakém přepínači, jak může váš web nebo aplikaci vidět člověk, který má zhoršený barvocit.
Zde je původní barevné řešení - vlevo modré oko a vpravo zelené.

left_blue_eye_right_green_eye

Pokud byste spoléhali na to, že jediným rozlišovacím znakem bude barva, tak to může dopadnout následovně.

Takto by to viděl člověk s poruchou zvanou tritanopie. Postižený nevnímá modrou barvu:

disorder_tritanopia

Takto člověk s úplnou barvoslepostí:

full_color_blindness

A např. tímto způsobem řešíme rozdíl pro všechny výše zmíněné handicapy.

disability_solution


Teď si můžete říkat, že dobrá přístupnost se dotkne zlomku vašich návštěvníků na webu, ale podle studie může mít prospěch z dobře přístupného webu 57 % dospělých. To není málo.
https://news.microsoft.com/


Nejznámějším a nejpropracovanějším standardem je Web Content Accessibility Guidelines 2.0, který definuje základní doporučení pro návrh a tvorbu rozhraní. V českých podmínkách se nejčastěji setkáme se zákonem 365/2000 Sb. O informačních systémech veřejné správy.

Máte tedy skvělý web nebo aplikaci? Položte si znovu otázky z tohoto článku – jak je můj web použitelný a zároveň užitečný, tedy účelný a jak splňuje standardy přístupnosti. Určitě najdete mnoho oblastí ke zlepšení. Pokud svůj web teprve vyvíjíte a ještě jste si nepoložili žádnou výše zmíněnou otázku, tak věřte, že správný čas už dávno nastal. Čím dříve odhalíte chyby v použitelnosti, přístupnosti apod., tím levnější bude jejich oprava.

Odkazy

[1] KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použiitelnost [sic] webu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 165 s. ISBN 978-80-251-2923-4.

Ohodnoťte článek

Řešte lidem reálný problém – web z pohledu použitelnosti, užitečnosti, účelnosti a přístupnosti

Související články

Vyhledávání na blogu

Webová integrace

Webová integrace jako nová oblast pro business „velkých" webových agentur.

o webové integraci

Profily blogujících