nav line

Principy a topologie webové integrace

V článku jsou uvedeny základní možnosti propojení (integrace) systémů/aplikací, co by mělo propojení splňovat a co za integraci nelze považovat.

Projekt webové integrace se v praxi liší principy integračních vazeb od systémové integrace. V rámci systémové integrace je často možné hovořit (na nejvyšší úrovni abstrakce) o integračních vazbách jednotlivých částí systému odpovídající topologii sítě, kdy může být jeden prvek provázán s jedním nebo více dalšími prvky, nebo (v ideálním případě) o topologii sběrnice, kdy jsou jednotlivé prvky systémově integrovány na jednu společnou platformu pro výměnu informací mezi nimi (ESB – Enterprise Service Bus).

Projekt webové integrace typicky odpovídá schématu hvězdy, kdy existuje jeden centrální bod, který zajišťuje integrační vazby všech potřebných částí (napojení na interní datovou sběrnici není samozřejmě vyloučeno). Je tomu tak proto, že se řešení skládá ze vstupů z různých zdrojů, které mohou být i externí.

Scháma typů integračních vazeb.

Co musí integrace splňovat

Spojení několika systémů (resp. výstupů ze systému) do funkčního portálu vyžaduje dodržení několika zásad, které umožní další plynulý rozvoj portálu a nebudou klást překážky budoucím změnám.

Propojení informací, ne stránek

Cílem integrace je centralizovaná prezentace informací pocházejících z různých zdrojů a naopak centrální sběr informací, které jsou dále distribuovány do různých cílových systémů. Jednoznačně je potřeba se zaměřit na informace/data, nikoliv na aplikace jako celek, případně na „stránky“. Pro integraci dat existuje celá řada softwarových postupů, jako je napojení na datové úrovni, poskytnutí strukturovaných dat, webové služby v podobě SOAP, REST nebo jiného standardu. Takové propojení umožní pracovat plnohodnotně s daty na úrovni portálu a to bez omezení jejich vizuální prezentace.

Umožnit individuální vizualizaci výstupu

Otázka uživatelského rozhraní a uživatelského prožitku (User Experience, zkráceně UX) je pro současná webová řešení klíčovou. Uživatelé očekávají jednoduchá, přehledná a srozumitelná rozhraní, které vyžadují minimální míru úsilí pro dosažení požadovaného cíle. A to vše bez ohledu na použité koncové zařízení (desktop, mobil, tablet, smart TV, informační kiosek) – tzv. vícekanálové (multichannel) poskytnutí informací.

Vzhledem k délce životního cyklu portálu je nutné mít na zřeteli, že uvedené vlastnosti je potřeba v čase měnit - vylepšovat. Portál projde za dobu své existence často několika facelifty a často bývá graficky měněn na základě požadavků marketingu (sezónnost, akce, události). Všechny tyto situace vyžadují integrační vazby, které poskytují plnou vizuální kontrolu nad daty na úrovni portálu (iFrame, jak je uvedeno níže, to tedy není).

Bezpečnost

V případech, kdy je otázka bezpečnosti přenášených dat klíčová, je potřeba volit řešení, které odpovídá požadavkům na zabezpečení. Kromě zabezpečení na síťové/komunikační úrovni se volí i rozhraní umožňující pracovat s identitou uživatele, dle které jsou zpřístupněna korektní data.

V případně vhodně zvoleného rozhraní není také problém přístupy řídit centrálně na úrovni portálu a to i k externím datům.

Výkonnost, stabilita a dostupnost

Požadavky na výkonnost, stabilitu a dostupnost řešení sami často předurčující způsob zvolené integrace. V případě velkého přenosu dat se často využívá off-line propojení, kde k přenosu dat dochází v dávkách v časově vhodně zvoleném intervalu. Příkladem může být například generování katalogu u eshopu.

Naopak u aplikací, které vyžadují přímé propojení na interní systémy, například pro ověření určitých dat o klientech, je potřeba volit on-line způsob přímého dotazování s dostatečnou kapacitou.

Integrační vazbu volíme také s přihlédnutím na požadovanou dostupnost celého řešení, protože i samotné zajištění vazby musí odpovídat požadované dostupnosti řešení.

Platformová nezávislost

Svět internetu je různorodý, jednotlivé systémy/aplikace jsou provozovány na různých platformách, psány různými programovacími jazyky a poskytující různá rozhraní. Přesto existuje celá řada standardů (např. RFC), které propojení usnadňují.

Při navrhování integračních vazeb je potřeba volit taková řešení, která se o tyto standardy opírají a umožňují tak výměnu jednotlivých částí bez nutnosti změny na další straně – tj. při zachování definovaného rozhraní.

Co není integrace

V praxi je možné velice často narazit na požadavky na propojení systémů/aplikací, které neposkytují vhodné rozhraní (webové služby, API, strukturované výstupy, možnost datového spojení). Tyto případy se často řeší pomocí HTML tagu iframe a načtení externího obsahu. V tomto případně nelze jednoznačně hovořit o integraci. Nejsou splněna snad žádná kritéria integrace a v praxi je nejčastějším problémem vizuální stránka zobrazení obsahu na různých zařízeních při změnách designu. Při navrhování celého projektu, je tedy potřeba podobné systémy, které neposkytují vhodná rozhraní identifikovat včas a (ideálně) je zařadit do projektu a rozhraní upravit tak, aby byla pro integraci vhodná.

Dalším častým případem je emailové odesílání dat, nejčastěji z formuláře. Kromě samotné nespolehlivosti zvoleného kanálu (emailu) se jedná o spojení, které nesplňuje výše uvedené požadavky zejména na bezpečnost, výkonnost a platformovou nezávislost.

Poznámka autora: Za celou dobu praxe je mojí největší noční můrou věta klienta: „To bude jenom jednoduchý formulář. Vyplněné údaje nám pošlete emailem a je to.“ 

Ohodnoťte článek

Principy a topologie webové integrace

Související články

Vyhledávání na blogu

Webová integrace

Webová integrace jako nová oblast pro business „velkých" webových agentur.

o webové integraci

Profily blogujících