Fáze webintegračního projektu

Vhodné rozložení vývoje a rozfázování projektu je klíčové z hlediska jeho úspěšného dokončení.

V rámci článku 10 tipů pro úspěšný webintegrační projekt je jedním z tipů i vhodné rozložení vývoje ve smyslu etapizace. Etapizace vývoje umožní flexibilně reagovat na požadavky vznikající během vývoje řešení. Délka etapy je doporučena v rozsahu do cca 3 měsíců. Delší etapy znamenají zvýšené riziko změnových požadavků a nutnost předělávání již vzniklých částí a tím i navýšení ceny.

Práce na projektu je rozdělena do několika fází, které mohou být realizovány jak v rámci etapy, tak v projektu jako celku a etapizována naopak může být jedna fáze – typicky vývoj.

Fáze webintegračního projektu

1. Vytvoření úvodní studie a definice cílů projektu

Projekt mívá často stanoveny rámcové cíle ze strany vedení. Je potřeba ale být konkrétní a stanovit cíle specificky pro různé oblasti, případně pro různé cílové skupiny. Je nutné také stanovit metriky, kterými se splnění cílů prokáže – to mohou být metriky návštěvnosti, obchodní, procesní či jiné.

2. Informační a obsahová architektura, prototyp, implementační specifikace

Tento krok řeší dvě základní otázky – CO a JAK bude realizováno. Na otázku CO odpovídá informační/obsahová architektura a prototyp – samozřejmě s příslušným logickým popisem jednotlivých části. V případě složitější specifické funkcionality, která bude vyžadovat vlastní vývoj, je možné použít i prostředků softwarového inženýrství vhodných pro popis takové části (např. UML). Tato část by měla být maximálně technologicky nezávislá a je vhodná i jako zadávací dokumentace pro případné výběrové řízení na dodavatele dalších vývojových částí.

Otázku JAK odpovídá implementační specifikace, která již zohledňuje konkrétní technologickou platformu a přihlíží k i ke konkrétním otázkám nasazení a provozu. Výstup v podobě dokumentu by měl jasně popsat, jak budou využity vlastnosti použité platformy a jak bude implementována specifická funkcionality, realizovány případné integrační vazby, jak bude provozováno datové úložiště a realizována technologická architektura řešení včetně budoucího postupu nasazení (deploymentu). Důležitá je také otázka migrace informací.

3. Realizace grafického návrhu

Grafický návrh definuje vizuální vzhled řešení. V rámci kroku 2 je nutné identifikovat také klíčové (uzlové) stránky, které vyžadují samostatný design, vzniknout by měla také tzv. uni page, které definuje vzhled obsahových prvků použitých na portálu (tlačítka, odkazy, tabulky, formuláře…). V rámci grafického návrhu se nejčastěji postupuje ve dvou krocích. V prvním kroku je variantně připraven koncept návrhu v podobě úvodní stránky (případně vybrané podstránky) a z těchto variant se vybere ta, která je v druhém kroku rozpracována na dohodnutý počet klíčových stránek.

4. Vývoj, testování

Samotný vývoj je možné rozdělit na několik paralelně běžících aktivit. Je tak možné docílit relativně rychle prototypu přímo na existující platformě, a co nejdříve se dostat k práci s obsahem, která přes svoji „jednoduchost“ je často kamenem úrazu celého projektu.

  1. Instalace a konfigurace platformy na vývojové případně i provozní prostředí. Otázku instalace na provozní prostředí (hosting) doporučuji řešit ihned od začátku projektu, protože případné problémy se odhalí včas a je možné na ně reagovat.
  2. Site building – příprava struktury portálu, včetně nastavení jazykových verzí, bezpečnosti, uživatelských oprávnění. Výhodou je samozřejmě platforma, kde je možné toto řešit bez zásahu vývojářů.
  3. Content building – příprava obsahů. Často zahrnuje i migraci, které ze své podstaty vyžaduje součinnost vývojářů. V případě, že se obsah řeší pouze na úrovni práce s platformou resp. Content Management systémem (CMS) je možné začít, dle možností platformy, ihned o po přípravě platformy, případně v součinnosti se částí site buildingu.
  4. HTML kódování vyžaduje dokončený grafický návrh, ale je možné na něm pracovat paralelně se site buildingem a content buildingem.
  5. Při programování nové funkcionality se dodržují postupy zvolené metodiky. Samotné programování lze dále vhodně dělit dle priorit jednotlivých částí, případně závislostí jednotlivých částí (modulů). Následné testování probíhá několika způsoby – zkontrolován musí být výstup každého kroku projektu! Více o testování je uvedeno v článku „Manažment kvality a testovanie softvéru ako súčasť webovej integrácie“.

Vývoj končí spuštěním projektu – do pilotního nebo ostrého provozu.

Rozvoj a podpora

Po spuštění projektu práce nekončí. Další rozvoj je klíčový z hlediska úspěchu projektu a jeho flexibility s ohledem na měnící se potřeby zadavatele. Jak je uvedeno v článku 10 tipů pro úspěšný webintegrační projekt, je nutné zajistit garantovanou dostupnost a podporu rozvoje (servis).

Ohodnoťte článek

Fáze webintegračního projektu

Související články

Vyhledávání na blogu

Webová integrace

Webová integrace jako nová oblast pro business „velkých" webových agentur.

o webové integraci

Profily blogujících